Rozhovor Halo novin s Esmou Opravilovou
Rozhovor Haló novin s Esmou Opravilovou, kandidátkou KSČM do Evropského parlamentu
Jste vzděláním inženýrka a zabývala jste se i v době, kdy jste působila jako asistentka levicové frakce GUE/NGL v Evropském parlamentu, energetikou. Co konkrétního bylo ve vaší euro-agendě?
Jsem inženýrkou technologie pro výrobu plastů a pryže. Kromě toho mám i ekonomické vzdělání, což mi dává dostatečné předpoklady k tomu, abych dělala svou práci v oblasti kvality a auditu precizně a mohla jít při jejím vykonávání co nejvíce do hloubky.
Máte pravdu, zabývala jsem se energetikou právě v době svého působení coby zaměstnankyně Evropského parlamentu ve volebním období 2005-2010. Ovšem nezabývala jsem se pouze energetikou, byla to jedna z oblastí zájmu stálého výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Při práci na půdě EP jsem hodně čerpala ze svých znalostí a zkušeností, nabytých při práci v průmyslu v ČR.
V druhé polovině volebního období jsem působila také ve výboru dopravním (TRAN), ale i v meziparlamentních komisích pro země bývalého Sovětského svazu - Turkmenistánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu - a pro jižní Asii a Mongolsko.
V těchto výborech jsem spolupracovala s takovými osobnostmi evropské levicové politické scény, jako jsou Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek či italský kosmonaut Alberto Guideoni.
Ptáte-li se na mou konkrétní práci, pak ji mohu přiblížit tak, že jsem se aktivně podílela na tvorbě směrnic, usnesení a hlasovacích listů, na vyjednávání v rámci dohadovacích řízení mezi institucemi EU, jako jsou Evropský parlament, Evropská komise a Rada. Taktéž jsem navázala řadu užitečných kontaktů nejen v europarlamentu, ale i v dalších evropských institucích, například na Stálém zastoupení České republiky při EU v Bruselu, ve Výboru regionů apod.
Přiznejme si, že veřejnost není obecně příliš informována o činnosti EP a dalších orgánů unie, a zvláště v oblasti energetiky je to »pole neorané«. Zrekapitulujte, v čem spočívá společný postup členských zemí v oblasti energetiky, je-li vůbec nějaký?
Dle slov komisaře pro energetiku Günthera Oettingera musí EU přenést úspěchy svého velkého vnitřního trhu s energií za hranice s cílem zajistit bezpečnost dodávek energie pro Evropu a podporovat mezinárodní energetická partnerství. Z tohoto důvodu nyní Komise navrhuje jednotný přístup ke vztahům s třetími zeměmi v oblasti energetiky. Tento přístup vyžaduje zlepšení vnitřní koordinace tak, aby EU a její členské státy jednaly společně a mluvily »jedním hlasem«. Zároveň se sdělením navrhla Komise rozhodnutí o zřízení mechanismu pro výměnu informací o mezivládních dohodách v oblasti energetiky mezi členskými státy a třetími zeměmi.
Vím, že jste se pracovně zapojila do přípravy tzv. REACH. Dokážete laikům vysvětlit, o co jde?
REACH je zkratka pro chemickou politiku Evropské unie. Každé její písmeno představuje určitý krok, kterým musí administrativně projít chemické látky. Těmito kroky jsou registrace látek, jejich hodnocení, povolování a omezování. Cílem politiky má být lepší ochrana životního prostředí a zdraví lidí před nebezpečnými chemikáliemi, zajištění dostatku informací o vyráběných chemikáliích a zároveň zvýšení inovativnosti a konkurenceschopnosti evropského průmyslu.
V zásadě je tento systém žádoucí, ale najít rovnováhu mezi stránkou ekologickou, ekonomickou a sociální je velmi těžké, což se promítlo do procesu jeho přípravy, ale i do samotné diskuse o něm. Vytvoření tohoto kompromisu o regulaci chemikálií mělo dlouhou historii, a protože bude představovat významný zásah do chemického průmyslu, vzbudil mezi českými europoslanci kritické ohlasy.
Čeští europoslanci za KSČM při diskusích o REACH poukazovali mimo jiné na to, že regulace chemikálií v Československu byla zvládnuta mnohem lépe než v jiných západních zemích, a dále zmiňovali fakt, že ČR se svým silným chemickým průmyslem bude za současných podmínek ohrožena nejen dodatečnými náklady této změny, ale také možností ztráty pracovních míst.
V jednom svém zamyšlení jste uvedla, že by měla existovat nová koncepce regulace energií na českém trhu v rámci EU. Jaká by měla být?
Pokud máte na mysli Státní energetickou koncepci, pak jejím hlavním posláním je zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR, a to za konkurenceschopné a přijatelné ceny za standardních podmínek. Současně musí být zabezpečeny nepřerušené dodávky energie v krizových situacích v rozsahu nezbytném pro fungování nejdůležitějších složek infrastruktury státu a přežití obyvatelstva. Takto vymezená dlouhodobá vize energetiky ČR je shrnuta v trojici vrcholových strategických cílů energetiky ČR, těmi jsou bezpečnost, konkurenceschopnost a udržitelnost.
Zabýváte se také otázkami genderu. Čím to je, že ve stávajícím europarlamentu, ale i mezi členy Komise, je rozhodně více žen, než je typické pro naši národní politiku?
Evropská unie se dlouhodobě zabývá otázkou rovných příležitostí pro muže a ženy a snaží se potírat všechny formy diskriminace na základě pohlaví, takže není takovým překvapením, že uvnitř jejího orgánu je vyšší zastoupení žen. Pokud se žena bude rozhodovat, do jakého prostředí má jít pracovat, bude tato snaha o potírání diskriminace jedním z významných faktorů, jež podpoří její úmysl se o místo ucházet.
A co se týče vyššího podílu europoslankyň, slyšela jsem názor, že je to prý proto, že voliči obecně udělují menší vážnost europarlamentu, a proto se do něho více dostávají kandidující ženy. Ovšem tato úvaha je naprosto lichá, s takovou myšlenkou se nemohu ztotožnit. EP je nesmírně důležitý orgán s dalekosáhlými důsledky svých rozhodování! Bylo by však skvělé, kdyby v něm zasedl dostatek žen, které mají, jak je všeobecně známo, racionální a současně sociálně citlivé uvažování a dokážou se o mnohém dohodnout. A v tom spatřuji výhodu vlivu ženského elementu v politice jak na národní, tak evropské úrovni.
Před časem vyzval poslanec levicové frakce GUE/NGL ke společnému odmítnutí opatření Španělska, jež se snaží omezit dosud liberální rozhodování tamních žen o potratech. Jaká byla reakce EP?
Problematika potratů je tradičním bodem střetu, a proto není divu, že se i v EP diskutovalo dost ostře. Zákon, který omezuje možnost potratu v případě předpokládaného postižení dítěte, je zpátečnický a diskriminační. Významně ovlivní život ženy, která poskytuje dítěti po část svého života vlastní tělo a věnuje nové bytosti i podstatnou část svého duševního »já«.
Pokud se žena rozhoduje o potratu, stojí před jedním z nejtěžších rozhodnutí ve svém životě vůbec a nelze pochopit snahu regulovat možnost rozhodnutí, jestliže je jisté, že dítě, které se narodí, bude mít výrazně zhoršenou kvalitu života. Nejhorší na tomto zákoně je fakt, že uvrhne v zoufalství výrazněji ty ženy, které jsou ohroženy finančním nedostatkem – tedy tu skupinu, která pak bude tlačena k rizikovějšímu řešení vlastní situace.
Víte, Evropský parlament i celá Unie jsou tvořeny lidmi. A co člověk, to unikát. Můžeme stokrát chtít pokrok, ale pokud budeme mít sto různých názorů na pokrok, bude trvat dlouho, než pokroku dosáhneme. Pokrok se bude skládat z mnoha kroků, a – v to doufám – Evropská unie a EP o ně budou usilovat, a v mnoha případech ho soustavnou prací dosáhnou. Bohužel v historii lidstva je celá řada zpátečnických kroků a zřejmě i tyto mají své opodstatnění a tvoří důležitou součást řetězu lidského pochopení, které nutně předchází pokroku.
Lze podle Esmy Opravilové s plným nasazením pracovat v evropských strukturách a současně být rodičem malých dětí? Dočtete se v pátečních tištěných Haló novinách.
Monika HOŘENÍ